Projekt Monitoring citlivosti populací Botrytis cinerea k fungicidům ve vztahu k inovaci integrované ochrany jahodníku, obsahu reziduí a skladování.


Projekt Monitoring citlivosti populací Botrytis cinerea k fungicidům ve vztahu k inovaci integrované ochrany jahodníku, obsahu reziduí a skladování.

Publikováno: 05.05.2021


Projekt TJ02000098 Monitoring citlivosti populací Botrytis cinerea k fungicidům ve vztahu k inovaci integrované ochrany jahodníku, obsahu reziduí a skladování měl několik dílčích cílů:
  • Zjistit účinnost navržených systémů ochrany a různých technologií skladování proti
    B. cinerea.
  • Optimalizovat analytické metody stanovení reziduí pesticidů v plodech jahodníku.
  • V závislosti na navržených systémech ochrany jahodníku zjistit množství a dynamiku rozpadu reziduí v jednotlivých termínech sklizně.
  • Zjistit vliv moderních skladovacích technologií na parametry jako hmotnost, penetrace
    a obsah refraktometrické sušiny jahod a stanovit, zda mají vliv i na dynamiku rozpadu reziduí.
  • Optimalizovat laboratorní metody stanovení citlivosti/rezistence B. cinerea k vybraným fungicidním látkám.
  • Provést monitoring citlivosti B. cinerea k vybraným fungicidním látkám na území ČR 

Byl vytvořen optimalizovaný postřikový plán (nízkoreziduální systém), který byl navržen na základě dat získaných z dvouletého maloparcelkového pokusu realizovaného v pokusné výsadbě VŠÚO Holovousy. Tento optimalizovaný plán byl aplikován a jeho účinnost proti B. cinerea byla vyhodnocena v rámci poloprovozního pokusu ve výsadbě jahodníku, rovněž zde byla sledována dynamika rozpadu reziduí fungicidů. Nebylo zjištěno statisticky významného rozdílu v účinnosti proti B. cinerea mezi námi navrhnutým nízkoreziduálním a konvenčním systémem používaný pěstitelem. Co se týče analýzy dynamiky rozpadu reziduí testovaných fungicidů, tak bylo ověřeno, že pokud jsou přípravky aplikovány dle doporučení výrobce a jsou dodrženy ochranné lhůty, může se pěstitel spolehnout, že množství reziduí v plodech bude výrazně nižší, než je povolený maximální limit reziduí vybraných fungicidů.  Zejména fungicidy Amistar (úč. l. azoxystrobin) a Zato 50 WG (úč. l. trifloxystrobin), které byly použity na začátku ošetřování, se v plodech vyskytují ve stopovém množství a splňují i limit pro dětskou výživu, který je 0,01 mg/kg. U účinné látky boskalid fungicidu Signum byla zaznamenána celkově nejvyšší koncentrace reziduí z použitých přípravků. Celkově lze pozorovat pozvolný klesající trend obsahu reziduí fungicidu v plodech.
Byla vyvinuta analytická metoda pro sledování obsahů vybraných pesticidních látek v jahodách (abamectin, thiacloprid, cyantraniliprol, pyrimethanil, azoxystrobin, fenpyrazamin, fludioxonil, fluopyram, boscalid, fenhexamid, spirotetramat, cyprodinil, pyraclostrobin, chlorpyrifos-methyl, trifloxystrobin, λ-cyhalothrin, spinosad  (spinosyn A a spinosyn D). Metoda sestává z homogenizace (rozemletí) zmražených plodů se suchým ledem, extrakcí z matrice metodou založenou na principech QuEChERS a analytickou detekcí hmotnostním spektrometrem na principu trojitého kvadrupólu po předchozí separaci kapalinovou chromatografií (LC/MS/MS). Touto metodou byly analyzovány plody ze dvou sklizní (2019 a 2020) z maloparcelkového pokusu založeného v experimentální výsadbě VŠÚO Holovousy a z poloprovozního pokusu u pana Bc. Milana Hanče. Lze pozorovat pozvolnou degradaci účinných látek pesticidů. Zejména insekticidy (Movento 100 EC, Exirel, Reldan 22, Karate Zeon), které byly použity na začátku ošetřování, se v plodech vyskytují ve stopovém množství a splňují i limit pro dětskou výživu, který je 0,01 mg/kg.
Byly odzkoušeny 4 různé typy skladování plodů jahodníku (chlazený sklad, MAP sáčky, SmartFresh a chlazený sklad s ozonizovanou atmosférou). Z pohledu eradikace B. cinerea se jeví nejlépe varianta ozonizované atmosféry v kombinaci s chlazeným skladem. Dále se perspektivně jeví varianta skladovacích obalů (MAP). Z výsledků není jasně patrné, že by některý z typů skladování měl výrazně pozitivní vliv na rychlost degradace reziduí pesticidů v plodech. To může být zapříčiněno poměrně krátkou dobou skladování, jelikož dlouhodobé skladování je pro plody jahodníku nevhodné. Při skladování by ideálně měl být zakonzervován výchozí stav, tudíž lze předpokládat, že nebude docházet ani ke změnám v obsahu reziduí. S ohledem na eliminování hmotnostních ztrát lze doporučit ošetření plodů ozonem a látkou 1-MCP a uskladnění plodů ve vysoké vlhkosti vzduchu, kolem 99 % RH. Ošetření ozonem podobně jako skladování plodů v MAP obalech měly pozitivní vliv na obsah refraktometrické sušiny. Obaly MAP měly lehce lepší výsledky při zvýšení pevnosti plodů než jiné varianty skladování. Z hodnocení souhrnně vyplývá pozitivní efekt ozonu a MAP obalů na skladované plody jahod. V praxi by šlo tyto dvě metody skladování navzájem kombinovat, kdy by se plody po sklizni ošetřily ozonem a následně byly uloženy do obalů MAP. Konečná volba metody skladování ale závisí na možnostech pěstitele.
Byla optimalizována metoda stanovení citlivosti populací B. cinerea k fungicidu Teldor 500 SC (účinná látka fenhexamid) pomocí in vitro metody růstu klíčního vlákna na otrávených plotnách. Byly testovány vzorky houby odebrané v produkčních výsadbách a z domácích zahrad a byly stanoveny rezistenční faktory izolátů k tomuto fungicidu. Touto metodou bylo celkem 12 lokalit otestováno 77 izolátů houby. Izoláty houby ze 2lokalit byly vysoce rezistentní, 7 izolátů vykazovalo střední rezistenci a 3 izoláty lze považovat za citlivé k účinné látce fenhexamid.Dále byly testovány získané izoláty houby pomocí optimalizované mikrotitrační metody stanovení citlivosti k účinným látkám boscalid a pyraclostrobin, které jsou obsaženy v komerčním přípravku Signum. Pomocí této metody bylo k účinné látce boscalid otestováno celkem 34 izolátů houby z 9 lokalit a k účinné látce pyraclostrobin bylo otestováno celkem 26 izolátů houby ze 7 lokalit.  Ze sledovaných lokalit byly 4 izoláty vysoce rezistentní k působení účinné látky boscalid. Ve 3 lokalitách byly současně zachyceny  i izoláty se sníženou citlivostí (střední rezistence) k boscalidu i izoláty citlivé k působení této účinné látky. K působení účinné látky pyraklostrobin byly rezistentní celkem 3 izoláty ze 3 lokalit.
Hlavním cílem bylo sepsání certifikované metodiky s názvem: Metodika technologie ochrany jahodníku z hlediska rezistence Botrytis cinerea k fungicidům a minimalizace reziduí v plodech. Metodika se zejména věnuje problematice rezistence houby Botrytis cinerea, která způsobuje hospodářsky nejzávažnější chorobu jahodníku – šedou hnilobu plodů. V metodice je patogen popsán a další kapitoly se věnují typům a mechanismům rezistence, ohroženým fungicidům používaným k ochraně jahodníku, monitoringu rezistence a také zásadám antirezistentních strategií.  V metodice jsou uvedené postupy testování citlivosti, respektive rezistence populací patogenu B. cinerea z produkčních výsadeb k používaným vybraným  fungicidům ze skupiny QoI, KRI a SDHI. Jsou uvedeny metody stanovené jako standardní postupy mezinárodním expertním panelem FRAC. Dále se metodika věnuje velmi diskutovanému tématu – problematice reziduí pesticidů v plodech jahodníku a jejich degradaci v průběhu sklizně. Kdy ve dvouletém maloparelkovém pokusu byly analyzovány plody z modelových systémů ochrany jahodníku proti škodlivým organismům. Část metodiky je věnována novým, perspektivním typům skladování plodů jahodníku a jejich vlivu na eradikaci patogenu B. cinerea, vlivu na jakostní parametry plodů a i na degradaci reziduí pesticidů v plodech.

Grundlegende Informationen zu VŠÚO


OBSTFORSCHUNGS - UND ZÜCHTUNGSANSTALT HOLOVOUSY s.r.o. (G.m.b.H.) beschäftigt sich mit der Forschung der Obstbauproblematik und Züchtung der Obstfrüchte ununterbrochen seit fast sieben Jahrzehnten. Die Forschungstätigkeit betrifft praktisch alle Obstfrüchte, die auf dem Gebiet der Tschechischen Republik als Marktkultur gezüchtet werden. Im Rahmen der Lösung der Forschungsprojekte, die von verschiedenen Geldgebern (MZe NAZV, MŠMT, GAČR, MK, TAČR) unterstützt werden, schafft fast alle Ausgabentypen, die von der Ergebnisbewertungsmethodik einer Forschungsorganisation definiert und in den Informationsregister der Ergebnisse übergeben werden. Es handelt sich sowohl um Ergebnisse des Veröffentlichungscharakters als auch um anwendbare Ergebnisse. Die Forschungs- und Wissenschaftsmitarbeiter veröffentlichen die Forschungsergebnisse in rezensierten Impact-Zeitschriften, aber auch in anderen fachlichen und populären Zeitschriften. Seit 60 Jahren verlegt die Organisation die Zeitschrift Vědecké práce ovocnářské (Wissenschaftliche Obstbauarbeiten). Die Zeitschrift veröffentlicht die originalen wissenschaftlichen Arbeiten auf dem Gebiet des Obstbaus. Sie ist eine rezensierte Zeitschrift, eingetragen in der Liste der rezensierten Non-Impact-Zeitschriften (Periodiken), die in der Tschechischen Republik verlegt werden. Sie wird in CA B Abstracts/Horticultural Science Abstracts, Plant Breeding Abstracts, AGRIS zitiert.
Zu den erfolgreich vermarkten Ergebnissen gehören rechtlich geschützte Sorten, bis jetzt wurden fast 85 einzelner Obstsorten angemeldet und registriert, weitere Sorten gehen durch das Registrierungsverfahren durch. Eine Reihe von Sorten hat den Rechtschutz in der Tschechischen Republik und nachfolgend auch in der Europäischen Union bekommen. Besonders gibt es Interesse an Kirschsorten in der Welt, zwei Sorten haben das US Plant Patent bekommen. Weiter wurden in der VŠÚO Holovousy einige Ergebnisse auf dem Gebiet des Halbbetriebes und geprüfter Technologien für letzte fünfjährige Periode realisiert und verträglich an den Benutzer übergeben. Einen wichtigen Anteil des Ergebnistransfers der Forschung in die Praxis stellt die Züchtungsmethodik dar, die an professionelle Benutzer – professionelle Obstzüchter übergeben wird.

Geschäftsführer der Gesellschaft  
Dipl.-Ing. Tomáš Zmeškal
Dipl.-Ing. Jaroslav Vácha
 

Gesellschafter
Dipl.-Ing. Jan Blažek, CS c.
Dipl.-Ing. Josef Kosina, CS c.
Dipl.-Ing. Václav Ludvík
Dipl.-Ing. František Paprštein, CS
Jaroslav Muška
Dipl.-Ing. Radoslav Potůček
SEMPRA PRAHA a.s. (AG)
 

Aufsichtsrat der Gesellschaft
Dipl.-Ing. Josef Kosina
Mgr. Vladimír Samek
Mgr. Hana Vránová

VSUO